Naijíriá Píjin

Wétín bi Naijíriá Píjin (NP)?

Naijíriá Píjin (NP) na lángwej wé dé impọ́tant wẹ́l wẹl fọ Naijíria, an wé Naijíriá pípol laík wẹ́l wẹl tuu.

Pípol wé de spík an ọndastán NP fọ Naijíria pás 80 míliọn. An dis na fọ kọ́ntri wé ọ́l di pípol wé de lív ínsaíd am dé laik 205 míliọ́n pípol, an dẹm de spík dífrẹ́n dífrẹ́n lángwej-dẹm wé pás 500 fọ nọ́mba.

Pípol wé sábí spík NP plẹ́ntí pás pípol wé sábí spík éní ọ́dá lángwej fọ Naijíriá. Mék yu nó fọgẹ́t sé, di dífrẹ́n dífrẹ́n lángwej-dẹm wé pípol de spík fọ Naijíria pás 500.

Di trí lángwej wé pípol de spík pas fọ Naijíria na, Haúsá, Ígbo, an Yorubá, bọt mọ́ pípol de spík NP pás éní ọf dís lángwej-dẹm.

 

NP Nọ́ Bi Ónlí Fọ Pípol Wé Nọ́ Gó Skul

Sọm pípul de tínk an tọ́k sé Naijíriá Píjin (NP) na lángwej wé pípol wé nọ́ gó skul de spik. Wétín dẹm de tínk an tọk nọ́ bi tru sám sám.

NP na lángwej wé plẹ́ntí Naíjíriá pípol de spík an ọndastán wẹ́l wẹl.

Pípol wé gó skul an pípol wé nọ́ gó skul de spík di lángwej. Pípol wé de wọ́k fọ gọ́vmẹnt de spík am an pípol wé de wọ́k fọ kọ́mpéni-dẹm de spík am tuu.

Píkin-dẹm wé de gó praímárí skul an di wọns we dé sékọ́ndírí skul de yúz di lángwej ték tọ́k wit ích ọ́da. Stúdẹnt-dẹm an prọfẹ́sọ-dẹm fọ Yunivásíti de fọ́ló spík di lángwej.

 Dé Pọ́púla Fọ Ọ́l Ples fọ Naijíria an Mọ

If yú lánd fọ méní Naijíriá mákẹt, moto pak, stádiọm (wẹ́n pípol de plé futbọl ọ de de dú ọ́da spọt-dẹm), na NP yu go hiá plẹ́ntí pípol de nák fọ dís ples-dẹm.

Wẹ́n Naijíriá pípol frọm dífrẹ́n dífrẹ́n traib gádá togẹ́da to tọk, na NP dẹm go de ték tọ́k wit ích ọ́da plẹ́ntí taim.

Pípol de spík NP fọ bíg taun-dẹm fọ Naijíria an dẹm de spík am fọ plẹ́ntí vílej-dẹm tuu.

Abí na fọ ónlí Naijíriá yu go hiá pípol de spik NP? Fọ wiá! Naijíriá pípol wé de lív fọ dífrẹ́n dífrẹ́n ples-dẹm fọ wọld de spík am tuu.

Di lángwej dọ́n pọ́púlá rích di kaín wan wé i bi wán ọf di bíg lángwej-dẹm wé pípol fọ Wẹ́st Áfríka de ték tọ́k wit ích ọ́da wẹ́n dẹm de bai baí an sẹl sẹ́l tins. NP na píjín lángwej wé mọ́ pípol de spík am pás éní ọ́dá píjín lángwej fọ Afríka

Na tru Prọfẹsọ Nicholas Faraclas tọ́k fọ wán ọf im buk sé, i dé impọ́tant wẹ́l wẹl mék pẹ́sin sábí spík an ọndastán Naijíriá Píjín íf di pẹ́sin wán ọndastán haú tins de waká fọ Naijíria an wán mék i dé ízí fọ am to tọ́k wit pípol fọ Naijíria. Di buk nem na: “Nigerian Pidgin by Nicholas G. Faraclas” an yu fít gẹ́t am fọ Amázon an sọm ọ́dá ples-dẹm wiá dẹm de sẹ́l buk.