Wétín bi Naijíriá Píjin (NP)?
Naijíriá Píjin (NP) na wọ́n ọf di méní lángwej-dẹm wé pípul de spík fọ Naijíria.
Di tin wé mék pípul fọ Naíjíria stát to spík NP na sékọf di tin wé hápún bifọ́ bifọ wẹ́n Oyibó tréda-dẹm mít pípul wé de lív fọ land-dẹm wé dé niá Naijíriá bíg-díp-wọtá.
Dís pípul kọ́m frọm traib-dẹm wé de spík dífrẹ́n dífrẹ́n lángwej-dẹm. So, na as dẹm de miks míks an tọk tọ́k wit di Oyibó tréda-dẹm na ím dẹm lángwej-dẹm kọ́n míks wit Oyibó pípul dẹm on kọ́n fọ́m NP.
Di fẹ́st Oyibó pípul wé rích di land-dẹm wé dé niá Naijíriá bíg- díp-wọtá na Pọ́túgál pípul. Dẹm bin de kọ́m dia frọm yie 1401 sóteé gó rích yie 1500.
Na di miks wé dẹm míks wit di pípul wé lív fọ land-dẹm wé dé niá Naijíriá bíg-díp-wọtá na ím mék sọm Pọ́túgál wọ́d-dẹm ẹ́ntá ínsaíd NP. Na laik dat NP ték stat.
Áftá dat, na ím Grẹ́t Bríten kọ́n rúl Naijíria frọm sọ́mwiá bitwín 1800 an 1900 gó rích 1960. Fọ dát taim, plẹ́ntí Ínglísh wọ́d-dẹm kọ́n fọ́ló ẹ́ntá NP. Dis kọ́n mék NP mék i gro an kọ́n bikọ́m píjin wé im rut na Ínglish, an wé plẹ́ntí míliọ́n pípul de yúz am fọ ték
tọ́k wit ích ọ́da.
Pípul Wé de Spík Naijíriá Píjin
Pípul wé de spík Naijíriá Píjin fọ Naijíria pás 100 míliọ́n Naijíriá pípul. Dís pípul kọ́m frọm traib-dẹm wé pás 250 an dẹm de spík dífrẹ́n dífrẹ́n lángwej-dẹm wé pás 500. Naijíriá pípul wé pás sẹvuntín míliọn an wé nọ́ de lív fọ Naijíria de spík di lángwej tuu. Pípul wé frọm méní kọ́ntri-dẹm fọ wọld dọ́n lẹ́n haú to spík NP tuu.
Fọ yiẹ 2020, pípul wé de lív fọ Naijíria na araún 214 míliọ́n pípul. Mọọ́ pípul de spík NP pás éní ọ́dá lángwej fọ di kọ́ntri. Di tírí lángwej wé dé pọ́púla pás éní ọ́dá lángwej fọ di kọ́ntri na Háúsá, Yorubá, an Igbo. Bọt NP dé pọ́púla pás éní ọf dís tírí lángwej.
Pípul wé laík NP dé ẹ́vríwia fọ Naijíria an dẹm dé amọ́ng Naijíriá pípul wé de lív fọ dífrẹ́n dífrẹ́n ples-dẹm fọ wọld.
Sékọf sé Naijíria gẹ́t méni lángwej-dẹm, na ím mék NP bi di jẹ́nárál lángwej wé Naijíriá pípul de ték tọ́k wit ích ọ́da. NP ọ́lsó bi lángwej wé jọín Naijíriá pípul togẹ́da, no mátá sé dẹm de spík dífrẹ́n dífrẹ́n lángwej-dẹm.
Pípul wé dé fọ ẹ́vrí grup fọ Naijíria de spík di lángwej. Dẹm de spík am fọ bank-dẹm, fọ kọ́mpéni-dẹm, skul-dẹm, yunivásíti- dẹm, mákẹt-dẹm, stádiọm-dẹm, chọch-dẹm, mọ́sk-dẹm an fọ pípul dẹm haus. Dẹm de spík am fọ bíg taun-dẹm an vílej-dẹm.
Dẹm de spík am fọ Wẹ́st Áfríka as lángwej wé pípul de ték bai baí an sẹl sẹ́l tins.
Íf pẹ́sin wán tọ́k wẹ́l wẹl wit Naijíriá pípul fọ Naijíria, dẹ́n i dé impọ́tant wẹ́l wẹl mék di pẹ́sin sabí NP.
NP na píjín lángwej wé mọọ́ pípul de spík am pás éní ọ́dá píjín lángwej fọ wọld.